Back الريطونيون Arabic روثينيين ARZ Русіны (гістарычны этнонім) Byelorussian Русіны BE-X-OLD Rwtheniaid Welsh Rutenere Danish Ruthenen German Ρουθήνιοι (παλαιό εθνώνυμο) Greek Ruthenians English Pueblo ruteno Spanish
| Rutheni, Ruteni, Rusíni | |
|---|---|
 Chlapec držící pouťovou vlajku s rusínským lvem během Rusínské pouti do svaté země v roce 1906 | |
| dnešní území Ukrajiny, Běloruska a Haliče (původ) | |
| Jazyk(y) | |
| rutenština, později ukrajinština, běloruština a rusínština | |
| Náboženství | |
| Pravoslaví, na území Haliče a Uhroruska řeckokatolíci a katolíci | |
| Příbuzné národy | |
| Ukrajinci, Bělorusové, Rusíni a ostatní východní slované |
Rutheni[1] či Ruteni je latinské exonymum, které v pozdním středověku a raném novověku označoval obyvatele střední a východní evropy. Samotné slovanské endonymum je známé pod názvem Rusíni (bělorusky русіны, ukrajinsky a rusínsky русини).[2][3] Latinský pojem Rutheni byl poprvé použit ve středověkých dokumentech v Litevském knížectví, které označovali bývalé obyvatele na území Kyjevské rusi, především předky Bělorusů, Ukrajinců a Rusínů.[2][4] V raném novověku se exonymum Rutheni používalo v Polsko-litevské unii od 15. až do 18. století, hlavně na území dnešní Ukrajiny, Běloruska a Haliče.[2] V Rakouském cisařství, později v Rakousku-Uhersku, se exonymum Rusíni či Rutheni (německy Ruthenen) používalo až do rozpadu v roce 1918, exonymum označovalo obyvatele na území Haliče a Uhroruska. I díky využívání exonyma v Rakouském cisařství, tak knihy od místních autorů, kteří psali latinsky, měli v názvu slovo Ruthen a podobné varianty, např. dílo De origine Ruthenorum (česky Dějiny Rusínů) od Ioanna Pasteliho.[5][6][7]
- ↑ Ottův slovník naučný: Illustrovaná encyklopædie obecných vědomostí. Praha: J. Otto, 1888.
- ↑ a b c HIMKA, John-Paul. Ruthenians. www.encyclopediaofukraine.com [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online.
- ↑ MAGOCSI, Paul R. With their backs to the mountains: a history of Carpathian Rus' and Carpatho-Rusyns. Budapest ; New York: Central European University Press 511 s. ISBN 978-615-5053-46-7, ISBN 978-615-5053-39-9.
- ↑ DRUNOV, M. J. Velká ruská encyklopedie: Rusíni (РУСИ́НЫ) [online]. Ministerstvo kultury Ruské federace [cit. 2024-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-26. (rusky)
- ↑ MAGOCSI, Paul R. With their backs to the mountains: a history of Carpathian Rus' and Carpatho-Rusyns. Budapest ; New York: Central European University Press 511 s. ISBN 978-615-5053-46-7, ISBN 978-615-5053-39-9.
- ↑ MAGOCSI, Paul R. The shaping of a national identity: subcarpathian rus', 1848 - 1948. 2. print. vyd. Cambridge, Mass: Harvard University Press 640 s. (Harvard Ukrainian series). ISBN 978-0-674-80579-8.
- ↑ POP, Ivan Ivanovič. Podkarpatská Rus: osobnosti její historie, vědy a kultury. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 311 s. ISBN 978-80-7277-370-1.